Fotografování kosmických objektů

Jak veliký bude objekt na filmu

Kosmické objekty přitahují většinu z nás svojí krásou a tajemností. Slunce, Měsíc, komety a hvězdy jsou objekty, které se liší velikostí v hledáčku fotoaparátu a intenzitou osvětlení. Slunce a Měsíc mají na obloze velikost odpovídající úhlu něco přes 0,5 stupně. Jejich velikost v mm na políčku kinofilmu 14×36 mm lze vypočítat podle vzorce:

Velikost objektu(Slunce, Měsíc v mm) = ohnisková vzdálenost objektivu (v mm) / 110.

Z tohoto vzorce je jasné, že čím je delší ohnisková vzdálenost objektivu, tím menší detaily na povrchu Měsíce/Slunce můžeme na své fotografii zobrazit. V případě, že máte k dispozici objektiv 400 mm, budete mít na políčku kinofilmu sluneční kotouč o velikosti 3,8 mm.

Zejména v případě používání dlouhých teleobjektivů bez stativu hrozí nebezpečí rozostření snímku. Používá se hrubé pravidlo, že čas otevření závěrky by měl být vždy kratší než převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti objektivu.

Měsíc

Expozice:

Měsíc v úplňku je objekt osvícený přímým slunečním světlem. Tomu by odpovídala expozice na přímé polední světlo – čas 1/ISO filmu, clona f16. Vzhledem k tomu, že intenzita světla Měsíce je poněkud menší než intenzita poledního světla a nechceme, aby vypadal tmavý, doporučuji spíše 1/ISO na f11. Filmu citlivosti ISO 100 odpovídá čas 1/125 s, ISO 200 čas 1/250 s atd.. Můžete samozřejmě i na úkor zkrácení času o jeden stupeň zmenšit o jeden stupeň clonu: u filmu ISO 100 pak použijete 1/250 s s clonou f8.

V případě fotografování měsíčních srpků (Měsíc v první nebo poslední čtvrtině) je třeba vzhledem k nižší intenzitě světla prodloužit čas nebo zmenšit clonu o několik zastávek. Vzhledem k velkým rozdílům intenzity světla mezi měsíčními moři a pevninami se doporučuje bracketing (několik expozic např.po půl zastávce clony na obě strany vůči teoretické expozici).

Film:

Pro fotografování Měsíce nepotřebujeme vzhledem k jeho dostatečně silnému světlu speciální citlivé filmy.
O fotografování Měsíce se můžete dočíst také v článku Fotografování zatmění Měsíce.

Slunce

Jakmile se Slunce při jasné obloze dostane jen několik stupňů nad obzor, může snadno poškodit váš zrak v případě, že se díváte příliš dlouho. U fotoaparátu hrozí zejména nebezpečí přehřátí některých umělohmotných částí (matnice), umělohmotné čočky u některých objektivů.

3.1. Sluneční skvrny

Zde se jedná o přímé fotografování slunečního kotouče. Na objektiv je nutné našroubovat specielní šedý filtr. Doporučují se filtry 5ND nebo 6ND.

Pozor existují filtry, které nepropouští viditelné světlo, ale propouští infračervené paprsky( např.exponovaný černý film). V tomto případě rovněž může dojít k zahřátí a poškození vašich přístrojů!

Expozice:

Používané časy jsou 1/250 a kratší. Konkrétní expozice je pak závislá na druhu použitého filtru.

Film:

Obdobný jako u fotografování Měsíce.

3.2. Zatmění Slunce

Informace o zatměních Slunce v minulosti a budoucnosti, jevech pozorovatelných při zatmění či slunečních filtrech lze nalézt na stránkách NASA:

http://planet­s.gsfc.nasa.gov/…Sep­hoto.html
 http://umbra.gsfc.nasa.gov/…ography.html

3.2.1. Částečné zatmění Slunce></div

V případech částečného zatmění Slunce platí stejné zásady a doporučení jako při fotografování slunečních skvrn.

Šikovným krytem objektivu zaměřeného na Slunce je kus Alobalu.

3.2.2. Úplné zatmění Slunce

V případě, že umbra – měsíční stín přechází místem, kde stojíme, dojde k úplnému zatmění. V tomto okamžiku je třeba z objektivu sejmout všechny filtry. Jev je možné pozorovat pouhým okem.

Expozice:

Doporučují se filmy s nižší citlivostí ISO 50 nebo ISO 100, které mají malou zrnitost.

Měl jsem možnost fotografovat zatmění Slunce 11. srpna 1999 ze středního Maďarska (Sumeg). Byl použit inverzní materiál Fuji Velvia ISO 50.
O tom jak jsme honili Slunce 10. a 11.srpna 1999 jsem napsal krátký článek Zatmění Slunce.

Fotografování hvězd

V důsledku otáčení Země se mění poloha hvězd na obloze. Tato změna polohy je zaznamenávána na fotografiích, neboť vzhledem k nízkým intenzitách světla musíme používat delší časy. Jev se projevuje výrazněji u objektivů s delší ohniskovou vzdáleností.

Čas, kdy lze rozeznat posun hvězdy, lze odhadnout vztahem:

Čas otevření závěrky t [s] = 1000/r,

kde r je ohnisková vzdálenost objektivu v mm.
Dráha pro hvězdy velikosti bodu je patrná při času závěrky 2s u objektivu 500nm, 1s u 1000nm a 20s u ohniskové vzdálenosti 50mm.

Objektiv:

Vzhledem k malým intenzitám světla jsou vhodné objektivy s vysokou světelností, které propouštějí více světla.

Volba ohniskové vzdálenosti závisí trochu na tom, jaký obraz chceme získat. Dráhy hvězd mohou být zajímavé.

Existují fotografie s expozičními dobami např. 8 hodin, kde dráhy hvězd na snímku tvoří oblouky. Tyto snímky bývají často pořizovány v pouštích, kde je stálé a jasné počasí. Doporučují zde používat mechanická těla fotoaparátů nebo elektronická s novou baterií.Kvalitní stativ odolný proti větru je samozřejmostí. Vzhledem k nízkým teplotám a protože tam asi přece nějaká vlhkost je, hrozí nebezpečí zamlžení objektivu. Zde je třeba něco vymyslet, aby teplota objektivu neklesla pod teplotu rosného bodu. Někdo doporučuje např.umístit stativ s fotoaparátem do stanu, kde je teplo, přikrýt dekou atd. Existují rovněž i různé speciální příslušenství, umožňující zahřívat objektiv a tělo.

V případě, že chceme zaznamenat hvězdné dráhy a vyfotografovat i méně jasné hvězdy, možností zůstává na stativ namontovat zařízení s hodinovým otáčecím mechanismem.

Film:

Pro fotografování hvězd jsou vhodné citlivé filmy, které mají ještě přijatelně jemnou zrnitost. Proto nejsou vhodné inverzní materiály, kde vše nad citlivostí ISO 100 je již pro tento účel příliš hrubozrnné.

Doporučuji to zkusit na FUJI SUPER G 800. V případech, kde chceme zaznamenat dlouhé hvězdné dráhy (mnohahodinové expozice}, je možné použít i film s citlivosti ISO 100 popřípadě i s nižší. Podmínkou je daleko od světel civilizace a několik hodin počasí bez mraků.

Expozice:

Exponuje se na plně otevřenou clonu.

Fotografování komet

Jedinečná příležitost byla asi před dvěma roky, kdy v blízkosti Země prolétala Hale-Boppova kometa.

Objektiv:

Optimální je objektiv s vysokou světelností 85/1.8. Rozumně dobré snímky bylo možné získat i s 50/1.4 nebo 1.8. Tyto ohniskové vzdálenosti nejsou tak citlivé na změnu polohy komety. Stabilní stativ je samozřejmostí.

Film:

Obdobné jako u fotografování hvězd. FUJI 800 je lepší vyvolat jako 1600. Získá se tak vyšší kontrast a zrno zůstává přijatelné.

Expozice:

Doporučuji zkusit časy 4,8,10,15,20,30s při plně otevřené cloně, popřípadě při cloně o 1 stupeň vyšší. Nad 30s se dráhy hvězd projevují výrazně.